Poslední den mě na scénu vytáhlo až slovenské JAKUBYSKO. Slušně frčící thrashující fastcore říznutý power violance, skladby pod dvě minuty. Naprosto skvělý vstup do posledního dne. A nastavená laťka se nepodlézá. Dánští PISS VORTEX vyznávají techničtější, špinavější, ale minimálně stejně brutální cestu. Hned s další bandou se ocitáme za mořem a také se trochu zvolňje rychlost.

Američané 908 představují nahrubo namletý grindcore ve středních tempech, ale po delší době začínají nudit. A proto je tu PRŮMYSLOVÁ SMRT, letos ji Anděl v kategorii hardcore-punk utekl jen o kousek a musím poznamenat, že jejich poslední deska „Invaze změn“ si rozhodně v rámci přímočarých naspeedovaných kapel pozornost zaslouží. Živě jde o skvělé provzdušnění areálu v rytmu hodně rychlého punku.

TERRORDOME jsou trochu unylou variací na thrash a ATTACK OF RAGE jsem viděl už mnohokrát, takže si dopřávám oběd a přicházím až na BODYFARM, ale zjišťuji, že místo nich se za bicí soupravu nakýbloval šlachovitý kytarista ze SHACKLΣS a vepředu je jejich basák s kytarou na hrudi a hlasem posazeným proklatě nízko. Společně hází pod sebe jeden grindcorový granát za druhým. Vlastně pro mě asi lepší než původně ohlášený brutal-death. Následuje další pauza, při které ze scény proudí italský goregrind.

Amíci SACRIFICIAL SLAUGHTER mě ke scéně opět přikovají, jejich přísná deathmetalová smršť je parádní vykročení do cílové rovinky festivalu a i následující WAR MASTER jdou stejnou cestou. V jejich středu jsou k vidění dvě známé figury ze včerejška, a těmi jsou Rahi a Dobber z INSECT WARFARE.

Po těchto mordpartách je zapotřebí trochu nadhledu a s tím přicházejí němečtí rošťáci EXCREMENTORY GRINDFUCKERS. Scéna opět ožívá maskama, střílí konfetová děla, hrají se německé častušky a grindem zbroušené dacnefloorové oplodňováky jako „No Limits“ od 2UNLIMITED. Původně jsem chtěl projít distra, ale párty faktor při této sebrance se začíná nebezpečně blížit SPASM a to tě prostě sežere i když nechceš. Bordel na scéně a pod ní, nafukovací zvířátka lítaj vzduchem.

SKULLHOG reprezentují přesně to, co na Obscene míjím. Unylá deathmetalová nuda, beztvarý projev, žádná energie. Naštěstí hned po nich jsou tu španělští AVULSED s porcí řádně nadupaného death metalu. Dave Rotten neztrácí ani po letech nic ze svého charisma a kapela nic ze své přesnosti. Konečně přísný death metal, navíc konečně s basou, která opravdu zní jako basa a je snadno čitelná.

Po nich přichází one man show v podobě sudovitého Američana Shauna LaCanna. Jedna kytara, jeden mikrofon a jedno cédéčko s bicíma a basou. Tedy PUTRID PILE. Brutální death metal, za kterým je jediný člověk. Vlastně mám rád to, jak je tenhle týpek na scéně sám a ustojí to. Mám rád jeho zabijácký riffy, které živě soustředěně střílí do publika. Co mě trochu vadí je nedostatek energie, kterým tenhle set třeba v porovnání s předchozími AVULSED prostě trpí.

jsem neuvěřitelně rád, že v poslední den dal Čurby do programu umaštěný rock’n’roll typu GEHENNAH. Špína, chlast, za bicími blonďatý viking, který sedlá harleje a na bicí hraje v kovbojských botách. Kytarista sice vypadá jako ošklivá ženská, ale sází heroický sóla a jednoduchý riffovky, který šlapou jako málokterá kapela před tím. Zpěvák všechno možný jen né sexy a texty hlavně o chlastání. Kéž bychom tu místo Kabátu měli tyhle švédské zabijáky.

DEVOURMENT program stočili zase zcela jinam. Jedna z nejvýraznějších kapela slamming death metalů mě ale dnes nebere. Bubeník sice přibíjí k zemi, ale vše ostatní mě vlastně nudí. Na tohle dnes nemám náladu. O vystoupení ROTTEN SOUND se hodně špekulovalo. Bubeník si na festu zlomil nohu a tak ve vzduchu visela otázka, zdali budou nebo nebudou hrát. Nakonec hráli zkrácený set a velký respekt alespoň za to. Pravačka zdrátovaná, takže na kopák jen s levou a ta smrt v očích není rozhodně hraná.

Finská bruska svým setem jen potvrzuje, co musí být každému fanouškovi žánru jasné. Oni jsou špička grindcoru. I se zlomenou nohou se jednalo o vyhlazovací akci, ve kterém bylo vše, co mám z toho žánru rád. Sypačky, houpačky, syrovost a skvělej Keijo Niinimaa v popředí.

Ovšem pak přišlo něco, co bych nečekal. SODOM už jsem párkrát viděl a jo, bylo to celkem fajn, ale Obscene Extreme jim sednul ohromně. Zvuk křišťálově čitelný. Začátek s novinkou „In WAR And Pieces“ otevírá první stránku thrashmetalové učebnice, kterou tu němečtí veteráni kázali. Nádherně zahraný thrash klasického střihu - prostě nádhera. Atmosféra elektrizující. Nikdy bych si nemyslel, že mě tihle dědci dokážou takhle semlít. Všichni jsou navíc v naprosté pohodě. Angelripper vždy načne pivo a pošle ho dál do davu. Vystoupení tvoří průřez vším možným od „Outbreak od Evil“, „Blashphemer“ až po novější vály typu „Sacred Warpath“. Ven jsou i „altešůle“ osmdesátkové zářezy jako je „Nuclear Winter“ nebo „Agent Orange“. Když publikum skanduje „Lemmy! Lemmy!“ putuje mikrofon o dvacet čísel výš na stojanu a SODOM vyšvihnou cover „Iron Fist“. Čítankovej thrash a pro mě strop festivalu, zkátka už nic nemohlo bejt vejš.

CATTLE DECAPITATION tu nově stojí i s druhým kytaristou a do lidí pumpují zvířecí deathmetalovou zběsilost. Zvuk je možná i díky další kytaře mnohem méně přehledný, ale nálet to je jednoznačně větší než SODOM. Po tom jak SODOM měli zvuk vyžehlený a průzračný je pro mě nyní tohle chaos, který se těžce zpracovává. Začátek obstarávají skladby jako jsou „Manufactured Extinct“ nebo „The Prophets of Loss“ z posledního alba „The Anthropocene Extinction“ a je to jen začátek setu, který mě rve hlavu, syrovost v technice, která nepolevuje. Ačkoliv mě to mrzí, po CATTLE to balím a tradá do Plzně. HELLBASTARD snad někdy jindy a GUST příští týden na Fluffu!